| Veslo.io

V tomto průvodci tě provedeme třemi situacemi, které musíš znát. Na základě nich budeš vědět, kdy platíš DPH, kdy jde spropitné do mzdy zaměstnance a mnoho dalšího.

‍

Důležité je, kdo spropitné inkasuje

Spropitné nebo dýško je dobrovolná částka, kterou zákazník přidá nad cenu služby jako poděkování za obsluhu. Není to ale jen gastro téma. Dýško dostává také kadeřnice v salonu, řidič v taxíku nebo kurýr při doručení. Všude tam platí stejná otázka, kdo spropitné reálně inkasuje. Podle toho se rozhodne, jak se účtuje a kdo ho zdaní.

V praxi máš tři možnosti:

a) Spropitné patří obsluze

Pokud dýško dostane číšník přímo do ruky a nechá si ho, přes tvoje účetnictví vůbec neprojde a podniku nevznikne žádný příjem. Jinak je to v případě, kdy peníze přijdou na tvůj účet, typicky kartou. Ty je později rozděluješ mezi zaměstnance podle interních pravidel. V takovém případě peníze přes tebe jen projdou. Účetně proto nejde o tržbu, ale o závazek vůči zaměstnancům, který zanikne ve chvíli, kdy spropitné vyplatíš.

Pozor na důležitou věc. Když dýško projde přes tebe k zaměstnanci, stává se součástí jeho příjmu ze zaměstnání. Patří tedy do mzdy a vztahuje se na něj daň i odvody na sociální a zdravotní pojištění. Není to tedy jen převod peněz, ale mzdová položka, kterou je potřeba správně účtovat.

b) Spropitné si necháš jako podnik

Druhá možnost je, že dýško nerozděluješ a necháš si ho. V takovém případě je to tvůj příjem a zdaníš ho jako podnikatel. Živnostník ho zahrne do svých příjmů, firma do svých výnosů.

Pokud si spropitné necháváš, nekomunikuj zákazníkovi, že jde o odměnu pro číšníka. To by byl nejen daňový, ale i reputační a pracovněprávní problém. Můžeš to komunikovat jako odměnu pro provozovnu.

c) Povinný servisní poplatek

Třetí případ, takzvaný Couvert, vypadá jako spropitné, ale není jím. Pokud máš v menu servis nebo couvert 10 %, zákazník se nerozhoduje dobrovolně. Je to součást ceny tvé služby. Účtuje se proto jako běžná tržba se vším, co k tržbě patří, včetně DPH. V Česku tento poplatek není až tak rozšířený, ale je dobré vědět, jak se účtuje.

Mnoho chyb vzniká právě tím, že podnik mluví o spropitném, ale ve skutečnosti účtuje povinnou přirážku za obsluhu. Pokud jsi tedy zavedl servisní poplatek, říkej mu jeho jménem a účtuj ho jako tržbu.

Mění způsob platby něco?

Pro daň ne. Spropitné se posuzuje stejně, ať přijde v hotovosti, kartou nebo stravenkou. Rozhoduje jen to, komu patří. Pokud sis někde přečetl, že dýško na kartě se daní jinak, není to pravda. Daňový režim určuje příjemce, ne terminál.

V praxi je však platba kartou jiná. V tom je celý háček. Při hotovosti číšník dostane peníze do ruky a hned ví, že jsou jeho. Při kartě dýško projde přes terminál a přijde na tvůj účet spolu s tržbou. Míchají se ti tedy cizí peníze s vlastním příjmem a ty je musíš umět oddělit.

Pokud celou platbu zaúčtuješ jako tržbu, zdaníš i peníze, které ti nepatří, a zkomplikuješ si DPH. Pokud to nemáš rozepsané, při kontrole neprokážeš, co byla tržba a co vyplacené spropitné. Proto ho musíš oddělit už při platbě.

Tržba a dýško oddělené už při platbě

Veslo rozdělí cenu, DPH i spropitné přímo při platbě. V přehledech máš tak přesné rozdělení a účetní vždy dostane jasné podklady.

Chci nabídku

Kdy ze spropitného platíš DPH a kdy ne

Rozhoduje, zda je daná částka platbou za tvou službu, nebo dobrovolným darem navíc. Dobrovolné spropitné není platbou za jídlo ani za obsluhu. Opírají se o to i daňové výklady, podle kterých spropitné nemá přímý vztah k poskytnuté službě. Do DPH se proto nezahrnuje. Platí to bez ohledu na to, zda dýško přišlo v hotovosti, kartou nebo stravenkou.

Povinný servisní poplatek je jiný případ. Musí být uveden předem a zákazník se mu nevyhne. Je proto součástí ceny služby a platíš z něj DPH stejně jako z běžné tržby. Tady si dej pozor na formulaci na účtence i v menu. Pokud je poplatek povinný, platíš z něj DPH.

Daň z příjmů, mzdy a odvody při spropitném

Spropitné se v Česku bere jako dar související s tvým podnikáním nebo s prací zaměstnance. Proto se zdaní vždy. Otázka je jen u koho. To se opět odvíjí od toho, komu patří.

Pokud si ho necháš jako podnik, je to tvůj příjem a připočítáš ho k ostatním. Jako živnostník ho zdaníš sazbou 15 %, jako firma sazbou 21 %, která platí od roku 2024.

Pokud patří zaměstnanci a jde přes tebe, přidáš ho k jeho mzdě a zdaníš stejně jako výplatu, tedy i s odvody. Částku dýška z karty vidíš přímo v přehledu z pokladny a jednoduše ji zahrneš do mzdy. U hotovostního dýška ti ji zaměstnanec nahlásí sám, protože tu nevidíš.

Kolik přesně ze spropitného půjde na daň a odvody ovlivňuje typ smlouvy. U hlavního pracovního poměru platí jiná pravidla než u dohod, proto přesné zúčtování nech na účetní.

TIP: Nevyplácej dýško z karty bez evidence mimo mzdu. Pokud ho nikde neeviduješ, při kontrole to vypadá, že skrýváš tržbu nebo vybíráš peníze z pokladny bez dokladu.

Jak si to nastavit v provozovně

Stačí ti pár pravidel, abys předešel problémům se spropitným.

Jasné pravidlo, komu dýško patří: Rozhodni jednou, zda si ho necháš, nebo ho rozděluješ. Zaměstnanci vědí, na co mají nárok, a ty máš směrnici při kontrole.
Oddělená evidence spropitného: Dýško nech v pokladně jako samostatnou položku, ne jako součást tržby. Pak ho kdykoli dokážeš vyčíslit.
Párování terminálu, výpisu a uzávěrky: Na konci dne musí sedět, co přišlo na terminál, co je na výpisu a co říká uzávěrka.
Doklad o vyplacení: Když dýško vyplatíš obsluze, měj o tom záznam. Není to nedůvěra, je to pořádek v penězích.

Příklady z praxe při účtování spropitného

Nejlépe to uvidíš na příkladech z praxe. Zákazník zaplatí kartou útratu 400 Kč a přidá na terminálu 10 % spropitné, tedy 40 Kč dýško. Teď záleží na tom, kam těch 40 Kč směřuje.

Dýško jde baristce: Tržba je 400 Kč, z ní počítáš DPH. Čtyřicet korun je závazek vůči zaměstnankyni, který vyrovnáš při výplatě a zahrneš do její mzdy s daní a odvody.
Dýško si necháš: Tržba je 400 Kč. Čtyřicet korun je tvůj výnos, který zdaníš jako příjem. DPH z něj zpravidla neodvádíš, protože není platbou za službu.
40 Kč je povinný servis: Celých 440 Kč je cena služby, počítáš z ní DPH a účtuješ jako běžnou tržbu.

Spropitné na terminálu a v pokladně

Platba kartou je dnes v provozovně běžná a stejně tak moderní pokladna. Sice za tebe nevyřeší daňový režim, ale poskytne podklady, aby ses v tom vyznal ty i účetní. Jak ti pomohou terminál a pokladna od Vesla?

nabídne zákazníkovi spropitné přímo na terminálu, výběrem procenta nebo vlastní částky,
oddělí cenu, DPH a dýško do samostatných položek,
ukáže přehled spropitného podle směny nebo konkrétního číšníka,
spáruje platbu na terminálu s pokladnou a denní uzávěrkou,
exportuje podklady do účetnictví.

Protože pokladna a terminál fungují v jednom systému, nemusíš nic ručně párovat. Při platbě kartou máš navíc další výhodu. Když zákazník vidí na obrazovce možnosti 10, 15 nebo 20 % spropitného, častěji dá dýško a zpravidla vyšší než při platbě v hotovosti.

Nejčastější chyby při účtování spropitného

Z praxe se opakuje několik omylů. Dobrá zpráva je, že každému se můžeš vyhnout.

Celá platba jako tržba: Celou částku včetně dýška dáš do tržby a zdaníš i to, co ti nepatří.
Automatická domněnka o DPH: Předpokládáš, že spropitné je vždy bez DPH nebo naopak vždy s DPH. Rozhoduje, zda je dobrovolné, nebo povinné.
Vyplácení bez dokladu: Dýško rozdáš zaměstnancům bez pravidla a bez stopy, takže při kontrole nic nedokážeš prokázat.
Záměna dýška a servisu: Dobrovolné spropitné a povinný poplatek mícháš dohromady, přestože se účtují jinak.
Chybějící párování: Nemáš propojený terminál, výpisy a uzávěrku. Zpětně nevíš, co byla tržba a co dýško.

Shrnutí

Při účtování spropitného si pamatuj důležitou otázku, komu peníze patří. Když v tom máš jasno, máš nastavená interní pravidla a tvoje pokladna oddělí dýško od tržby, účtování i DPH budou bezproblémové.

Chceš pokladnu a terminál, které spropitné vyřeší za tebe? Napiš nám na info@veslo.io nebo se ozvi na +420 227 025 499 a nabídku ti připravíme na míru.

Terminály

Admin portál

Pokladny